Když je herec farmářem

Většina lidí zná Martina Krause jako divadelního, seriálového a filmového herce. Jakmile ale spadne opona nebo se dotočí poslední scéna, vrací se zpátky na venkov, kde je doma. Společně se svojí rodinou, rodiči a bráchou Ondřejem, žije na statku nedaleko Orlické přehrady.
 
Nádherná stavba leží uprostřed přírody. Obklopuje ji 50 hektarů luk, které slouží jako výběhy a zdroj potravy pro koně, o které Krausovi pečují. Na statku jich je více než 40. „Původně jsme tu měli jen pár domácích zvířat. Koně k nám přibyli postupem času. Tím úplně prvním místním koněm byl Dick, kůň mojí maminky, na kterém jsem se učil jezdit já i brácha,“ usmívá se herec.

Statek spojuje tři generace

 
S historií usedlosti se pojí příběh o seznámení rodičů. Statek za celou dobu patřil pouze dvěma rodinám, Krausovým a Bosákovým. Z jedné pocházel Martinův tatínek a z druhé jeho maminka, která koně odmala milovala. Když ve svých 10 letech dostala svého prvního koně, její tatínek přemýšlel, kam jej ustájit. A narazil na Krausův statek, který byl k prodeji. „Tak se na farmu přestěhovali Bosákovi, kteří se s Krausovými přátelili. A tak se moji rodiče seznámili. Táta se pak na statek opět dostal, když se přiženil do rodiny,“ vypráví herec.
 
„První maminčin kůň jménem Dick se dožil 35 let. Učila se na něm jezdit nejen ona, ale i já s bráchou. Pojmenovali jsme po něm naši stáj,“ říká Martin Kraus. Herec odmalička jezdil na poníkovi, v 16 letech si pak udělal licenci na parkur. Závodnímu ježdění se věnuje i jeho maminka a bratr.
 
Život na venkově si Martin zamiloval. „Je mi tu dobře. Mám na sobě nejraději otrhané džíny a vytahaný svetr. Lidi z vesnice si na nic nemusí hrát, žijí bez falše a přetvářky a to mi vyhovuje. Nejvíc si vážím toho, že mám možnost žít v souladu s přírodou a že tak můžou žít i moje děti,“ dodává.

Dobrodružství na farmě

 
Dětství na statku Martin popisuje jako velmi radostné. Obrovské stavení, které je obklopeno loukami a lesy, nabízí mnoho dobrodružství. „Nebyl strom, na který bych nevylezl. Nebylo zvíře, které bych se nepokusil osedlat. A to včetně kozy, psů i naštvaných přivázaných býků. Provokovat vzteklého berana v ohradě, to vám dá jakousi přirozenou houževnatost a pružnost,“ říká se smíchem Martin.
 
Dospělí mají spoustu práce okolo zvířat a polí, a tak jsou i malé děti samostatné a zodpovědné. „Díky statku jsem byl odmala zvyklý pomáhat. Už jako malinký jsem měl své malé kolečko na hnůj a lopatičku. Velmi brzy jsem s traktorem zastal v podstatě všechno. Táta vždycky posekal vojtěšku, já si ráno zapřáhl sběrák za traktor, sebral ji a rozvezl koním,“ vzpomíná herec na své dětství.

Pomocníků není nikdy dost

 
„Už v 15 letech jsem s traktorem a naloženým valníkem uměl zacouvat do úzké stodoly,“ říká pyšně Martin. Traktory a další stroje pro práci na zahradě se zdokonalují a jejich ovládání se zjednodušuje. Kompaktní traktory se hodí do těsných prostor, kde je farmář může snadno ovládat díky jejich výborné manévrovatelnosti.
 
Život u koní pro Martina znamená především radost, čistou hlavu a unavené tělo. „Pastviny, čistý vzduch a vůně stájí, to se stalo mojí drogou. Farmaření je práce, která je vidět. Bývá to námaha, ale cítím i obrovskou smysluplnost,“ popisuje svoje pocity Martin a dodává, že další výhodou práce je to, že se nemusí ničit v přeplněných posilovnách a sportovištích, aby se protáhl. Stejně tak nemusí držet diety, protože má dostatek pohybu.
 
Jedinou nevýhodou života na statku je podle Martina to, že si od práce nemůže dát pauzu a odjet na dovolenou. Koně a hospodářství vyžadují každodenní péči. „Práce to je samozřejmě těžká. Ale pokud máte vztah ke koním a k půdě, tak to tolik nevnímáte,“ dodává. Snaží se dělat vše pro to, aby si život na statku zamilovaly i jeho děti, a doufá, že statek jednoho dne převezmou.

Typický den na statku

 
Ráno začíná vypuštěním koní na pastvu. Následuje úklid stájí a příprava krmení na večer, což zabere celé dopoledne. Součástí života na rodinném statku je soudržnost. „Náš táta má rád společné obědy, během kterých si povídáme a čas od času přemýšlíme, co by našemu statku ještě prospělo. Ve vaření se střídáme,“ popisuje Martin. Odpoledne se většinou nese v duchu péče o stroje, oprav ohrad a cvičení koní. O práci rozhodně nouze není, vždy se něco najde. Než se setmí, svolají se koně, které je třeba nakrmit a zavřít na noc do stájí. Brzy ráno začíná celý kolotoč nanovo.
 
Obyčejná kosa na rozlehlé louky nestačí. Velikou součástí péče o 40 koní je zajistit jim dostatek krmení. Je potřeba, aby rostliny na loukách rostly a aby je farmář včas sklidil. „Nedáme dopustit na dva traktory a veškeré jejich příslušenství,“ říká o svých výkonných pomocnících milovník koní.

50 hektarů na starost

 
Spravovat velké pozemky není jen tak. Pohyb po loukách musí být co nejrychlejší, aby se farmáři příliš nezdržovali. Vozidlo John Deere Gator HPX je pro takové ježdění dobře vybaveno. Velké výběhy projede svižně za pomoci dieselového motoru se sílou třiadvaceti koní. Zvládne i nejtěžší terén díky pohonu a odpružení všech kol. V zimě se hodí vytápění a v létě zase ventilace, kterou vozidlo nabízí.
 
„Dnes už se bez techniky neobejdete. Lidí na práci ubývá, zato práce je pořád stejně a mnohdy i víc. Samozřejmě čím lepší a modernější technologii máte, tím více toho za ten den stihnete a úplně se nestrháte,“ říká z vlastní zkušenosti Martin.