Variabilní setí v praxi

Na úvod je nutné definovat význam spojení slov výnosový potenciál pole a produktivita zóny. V prvním případě se jedná se o schopnost pole produkovat určitý výnos za časové období jednoho roku. Druhé spojení označuje oblasti na poli s různou historií výnosů. Oblast s nejvyšším výnosem pro několik sezón je považována za zónu s vysokým výnosovým potenciálem. Zóny střední a nízké produktivity jsou identifikovány stejným způsobem.  Zóny výnosového potenciálu pozemku, na kterém byl pokus realizován, jsou znázorněny na obrázku 1.

Obrázek 1. Zelené plochy jsou zóny s vysokou produktivitou; červené oblasti jsou zóny s nízkou produktivitou.

Vymezení zón produktivity je realizováno na základě historických záznamů o výnosech plodin, ideálně z výnosových map. Dostupnost těchto dat za delší časové období (3-8 ročníků) může být ale problematická obzvláště v případě absence potřebného vybavení sklízecí techniky nebo u plodin, kde je měření výnosu při sklizni problematické (např. okopaniny). Z tohoto důvodu jsou hledány jiné přístupy jako je odhad rozložení výnosů plodin z časové řady dat družicového dálkového průzkumu. Vychází se ze vztahu mezi stavem porostu zjištěným z vegetačního indexu družicového snímku a dosaženým výnosem plodiny a opakováním prostorového rozložení v čase v závislosti na nevyrovnanosti půdních podmínek v rámci pozemků. Zóny produktivity byly vypočteny na základě dat NDVI. Algoritmus stanovil data automaticky pro fenologickou fázi, kdy je vysoká korelace mezi NDVI a výnosem. Rozdělení produktivity bylo stabilní po 3 sezóny z 5. Satelitní snímky z doby vegetace za uplynulá období jsou zobrazeny na obrázku 2.

 
Obr. 2 Produkční zóny určené na základě dat z předešlých sezón

Data NDVI indexu za několik sezón ukazují, že pole má oblasti s vysokou, ale i nízkou produktivitou. Rok co rok se opakují na stejném místě, takže zóny produktivity jsou stabilní i přes pěstované rozdílné plodiny. Z toho vyplývá, že rozložení produktivity na pozemku v různých částech pole nezávisí na plodinách a klimatu (vnějších faktorech). Tzn.: mohou existovat interní faktory, které omezují výnos. Mezi tyto faktory patří v tomto případě vysoká svažitost pozemku. Významným faktorem nevyrovnanosti pozemků je jeho svažitost a následné návaznosti na živinný a vláhový režim půdy, který ovlivňuje dosažený výnos. Identifikovat jednotlivé výnos-limitující faktory je bez podrobného průzkumu obtížné, informace o přibližných rozdílech výnosů mezi zónami produktivity ale napomáhá agronomovi při správném nastavení variabilně prováděných pěstebních zásahů.