Data NDVI indexu za několik sezón ukazují, že pole má oblasti s vysokou, ale i nízkou produktivitou. Rok co rok se opakují na stejném místě, takže zóny produktivity jsou stabilní i přes pěstované rozdílné plodiny. Z toho vyplývá, že rozložení produktivity na pozemku v různých částech pole nezávisí na plodinách a klimatu (vnějších faktorech). Tzn.: mohou existovat interní faktory, které omezují výnos. Mezi tyto faktory patří v tomto případě vysoká svažitost pozemku. Významným faktorem nevyrovnanosti pozemků je jeho svažitost a následné návaznosti na živinný a vláhový režim půdy, který ovlivňuje dosažený výnos. Identifikovat jednotlivé výnos-limitující faktory je bez podrobného průzkumu obtížné, informace o přibližných rozdílech výnosů mezi zónami produktivity ale napomáhá agronomovi při správném nastavení variabilně prováděných pěstebních zásahů.
Obr. 3 Obrázek vlevo ukazuje zóny produktivity, obrázek uprostřed ukazuje jas půdy a obrázek vpravo ukazuje nadmořskou výšku.
Pomocí těchto tří vrstev dat jsme vyvodili určité závěry
1. Nadmořská výška má silný vliv na rozložení půdní organické hmoty a vlhkosti v rámci pozemku. Oblasti s vysokým obsahem půdní organické hmoty se nacházejí v rovinatých oblastech. Oblasti s nízkým obsahem půdní organické hmoty se nacházejí ve svažitých částech.
Z mého pohledu bude svažitost významně ovlivňovat zrnitost půdy, což se následně projeví na sorpčním komplexu, dostupností vláhy a tím pádem také na množství organické hmoty v půdě (vyšší výnosy = více posklizňových zbytků)
Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně
2. Nadmořská výška a jas půdy mají přímý vliv na rozložení produktivních zón. Vysoce produktivní zóny se nacházejí v rovinatých oblastech s vysokou úrovní vlhkosti a organického obsahu v půdě. Naopak zóny s nízkou produktivitou se nacházejí na svazích s nízkou vlhkostí a organickým obsahem půdy. To znamená, že rozložení produktivity na tomto pozemku je dáno nadmořskou výškou a jejím vlivem na distribuci vlhkosti a částic bahna.
Rozdílné produkční zóny mohou být také pozorovány na rovinatých pozemcích, pokud se významně liší půdní podmínky (např. bývalá slepá ramena vodních toků)
Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně
3. Na pozemku doporučujeme používat technologii precizního zemědělství, jako je VRA, protože zóny produktivity jsou stabilní a můžeme je určit pomocí údajů o nadmořské výšce a jasu půdy.
Pokus byl proveden pro plodinu ozimá pšenice se zaměřením na setí s variabilním výsevkem. Průměrná dávka byla stanovena na 170 kg/ha. V oblastech s vysokou produktivitou se zákazník rozhodl snížit výsevek na 150 kg/ha. V oblastech s nízkou produktivitou zákazník zvýšil dávku až na 220 kg/ha. Prvním krokem je vytvoření předpisové mapy, viz obrázek 4.
Obr. 4 Vytvořená předpisová mapa
Kontrolní pás s průměrným výsevkem protíná jak zóny nízké, tak i vysoké produktivity. 19. července 2022 byl sklizen výnos a výnosová byla nahrána do OneSoil Yield. Prvním krokem je porovnání údajů o výnosu a mapy produktivity, viz obr. 5.
Obr. 5 Porovnání výnosové mapy a mapy produktivity
Na základě obrázku můžete vidět, že naše mapa produktivity předpovídá rozložení výnosů s velmi vysokou přesností. V levé části pole jsou drobné rozdíly. To by mohlo být zapůsobeno vlivem mapy VRA na výnos nebo špatnou kalibrací sklízecí mlátičky. Druhým krokem je analýza výsledků pokusu. Na obrázku níže můžete vidět, že průměrný výnos pole byl 7,45 t/ha. Bez technologie VRA by byl výnos 7,35 t/ha. To znamená, že pomocí technologie setí s variabilním výsevkem se podařilo zvýšit výnos a dosáhnout navýšení zisku o 1052 Kč na hektar. Níže na obr. 6 můžeme vidět výnos pro jednotlivé zóny.
Obr. 6 Výnos pro jednotlivé produkční zóny
Mimo variabilní setí jsou mapy zón produktivity uplatnitelné také v oblasti výživy rostlin při variabilní aplikaci hnojiv a to jak při přihnojování porostů dusíkatými hnojivy, tak u zásobního hnojení (P, K, Mg hnojiva). V obou případech je základním cílem dosažení vyrovnané bilance živin s ohledem na stanovené plošné rozdíly v očekávaném výnosu plodin. Z výsledků výzkumu realizovaného na Mendelově univerzitě v Brně vyplývá, že mapy produkčních zón lze vhodně využít pro snížení dávky aplikovaných dusíkatých hnojiv na plochách, které vykazují dlouhodobě nižší produktivitu a omezit tak vyplavování živin do podzemních vod. Současně lze podpořit nejvíce produkční místa, kde vlivem nadprůměrného výnosu lze očekávat zvýšený odběr živin – tedy kromě oblastí údolnic, kde by vyšší dávka dusíku mohla vést k poléhání porostu.
Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně
Závěry a doporučení
1. Produktivita pozemku je pro jednotlivé sezóny stabilní, tzn. pozemek je vhodný pro variabilní aplikaci.
2. Když porovnáme výnosovou mapu a mapu produktivity, můžeme vidět, že mapa produktivity OneSoil Yield předpovídá rozložení výnosů s velmi vysokou přesností.
3. V oblastech s vysokou produktivitou je výnos stejný pro dávky 150 kg/ha a 170 kg/ha. Nemá tedy smysl zvyšovat dávky v zónách s vysokou produktivitou.
4. Na základě výsledků pokusů můžeme konstatovat, že při zvýšení výsevku v oblasti s nízkou užitkovostí zvýšíme výnos o 0,11 t/ha.