„ESko, tedy správně sklízecí mlátička řady S, je vlajkovou lodí ve flotile John Deere. Například v evropském výrobním závodě v německém Zweibrückenu, který ročně opustí kolem 2 500 nových mlátiček, tvoří tento typ 50 % výroby. Sází na axiální koncepci výmlatu, tedy vytírání materiálu o materiál. Určeno je právě těm, kteří hledají maximální šetrnost k zrnu, vysokou průchodnost, co nejlepší kvalitu drcení s perfektním rozhozem posklizňových zbytků, ale také minimální nároky na údržbu, konstrukční jednoduchost a nejnovější technologické vychytávky.“
Při letmém pohledu na modelový rok 2020 by se neprávem mohlo zdát, že se tato mlátička od roku 2012, kdy byla s tímto designem poprvé představena, nezměnila. To by ale byla velká mýlka. Pod stále stejným kabátkem (proč ho nakonec měnit, když jí sluší) tahle kráSka každým rokem nenápadně piluje své funkční celky k dokonalosti a přidává další funkcionality. Kdyby se tedy na poli potkala se svou o 9 let starší sestrou, rozdíl by byl znatelný.
Nebojíme se kvalitu garantovat
John Deere si je tímto svým dítkem natolik jistý, že se nebojí finančně zaručit kvalitu produkovaného zrna v novém Programu garance kvality zrna. Registrovaným zákazníkům zaručujeme poškození zrna pšenice nižší než 1 % a to tak, že pokud by tomu tak nebylo, rozdíl mu zaplatíme! Poškozené zrno je stejná ztráta, jako zrno, které vyletí ven z mlátičky. Mlátičky řady S používají k výmlatu i separaci jeden rotor. Od ostatních axiálů se ale liší svou konstrukcí. Jednak John Deere vsadil na rotor o velkém průměru, konkrétně 762 mm. Díky tomu působí na roztočený materiál větší odstředivé síly a naopak není nutné točit rotor při vysokých otáčkách. To je první část cesty k šetrnosti. Tou další je jasné rozdělení rotoru na část vkládací, mláticí, separační a vyskladňovací, přičemž každá část má krom dalšího jiný průměr obalu. Rotor je totiž umístěn excentricky a v části nad rotorem se postupně komora zvětšuje. Zatímco o mlácení, respektive vytírání materiálu o materiál, se stará 15 mláticích elementů na kónické části rotoru, v separační části už najdete pouze trny, které pročesávají vrstvu slámy. Výrazně zvětšený obal v části separační dává hmotě prostor se roztáhnout a nechat působit odstředivou sílu, která tak vytláčí zrna ze slámy ven. V části separační lze navíc z kabiny měnit počet otoček, které zde hmota udělá.
Axiál, který jde svou vlastní cestou
Pokud bychom se na koncepci eSka podívali pozorně, najdeme mnoho dalších prvků, které jej odlišují od ostatních axiálů. O rovnoměrné plnění rotoru se stará vkládací buben. Ten zároveň svými lopatkami sklepává případné proniknuvší cizí předměty do kameňáku. Pod vyskladňovacím bubnem, který je svou konstrukcí identický s tím vkládacím, je separační koš, čímž se zvětšuje aktivní separační plocha. Mláticí koše jsou rozdělené na tři relativně lehké segmety, proto jejich výměna například pro sklizeň slunečnice, sóji či kukuřice zabere jednomu člověku zhruba hodinku. Koše mohou být hydraulicky odpružené. Zejména v těžších podmínkách sklizně je to nesporná výhoda, která se projeví na produktivitě stroje. Dalším odlišujícím prvkem je spádová deska, díky které veškeré vyseparované zrno má šanci strávit na sítech stejně času. Díky vynášecím šnekům, které na velmi krátké vzdálenosti vynesou i při jakémkoli náklonu vždy rovnoměrně zrno tak, že je možné jej profukovat přes vysoké schody předčištění, jsou síta velmi dlouhá a zrno má prostor na nich případně strávit delší dobu, než na sítech konstruovaných spíše do šířky. Sítová skříň je jinak konstrukčně velmi podobná té na Téčku. Platí tedy také, že je nýtovaná, boky jsou z hliníku a na jejím vývoji se podíleli letečtí inženýři z firmy Airbus. Čištění navíc umí reagovat na jízdu z/do kopce a to nastavením sít i ventilátoru. Unikátní je ale algoritmus, který hodnoty změn v reakci na jízdu v kopci mění podle sklízené plodiny. V řepce tak bude reagovat jinak, než třeba v kukuřici.
Kvalita díky automatizaci
Samotná sklizeň je, zjednodušeně řečeno, otázkou udržení stejnoměrné kvality práce ve velmi proměnlivých podmínkách. Jednou z cest je velmi zkušený kombajnér, který neustále reaguje na aktuální stav a upravuje nastavení mlátičky. Pokud ale chybí zkušenosti, otevírá se prostor pro automatizovanou mlátičku. Takovou může eSko být. Oproti člověku mlátičkám doposud chyběly oči a schopnost se rozhodovat. S700 dostala oči v podobě jedné kamery umístěné na zrnovém a druhé na kláskovém dopravníku. Má tedy vše, co potřebuje k tomu, aby hodinu za hodinou, den za dnem udržovala předem stanovenou úroveň kvality výstupu. A nyní i ve spojení s automatikou plnění HarvestSmart, která v případě potřeby sama reguluje pojezdovou rychlost. Systém dostal název Combine Advisor (dříve ICA2). Je to ucelený systém pro kompletní automatickou průběžnou optimalizaci sklízecí mlátičky. Jako vstupní data využívá jak informace o stavu a kvalitě zrna putujícího do zásobníku, tak detailní info o složení a množství omlatu a samozřejmě informace o ztrátách, zatížení motoru nebo zatížení separátoru. Obraz z kamer software neustále analyzuje a v automatickém režimu upravuje nastavení mlátičky. Využití je obrovské, stejně jako úspory, které systém umí přinést. Podstatné je zmínit fakt, že systém nijak nepopírá důležitost obsluhy. Zjednodušeně řečeno - automatika udržuje požadovaný výsledek, ale obsluha je ten, kdo na začátku mlátičku nastaví, byť klidně s pomocí interaktivní nápovědy (ICA), a ten, kdo stiskem tlačítka rozhodne: „ A takhle to chci.“ Navíc umí obsluhu „vzdělávat“. Nabízí totiž možnost podívat se detailně do historie, jak mlátička na konkrétní změnu konkrétně reagovala. Velmi důležité je, aby cesta za automatizací neznamenala rapidní navýšení počtu senzorů, které by mohly být potenciální hrozbou poruchy, ale také psychologickou bariérou pro zákazníka. Proto pro funkčnost systému ICA2 nebylo na mlátičku fyzicky přidáno nic víc, než dvě kamery a jedna řídicí jednotka. Vše ostatní je pouze otázkou propracovaného software. O tom, že i ovládání je triviálně jednoduché se přesvědčte v tomto videu.
Perfektní rozhoz základem budoucí úrody
Protože sklízecí mlátička uzavírá celoroční snažení, zároveň svou prací pokládá základy úrody budoucí. Intenzitou drcení standardně dodávaného stonožového drtiče s hodnotou 72 nožů na metr se eSko řadí k naprosté špičce v oboru. Rovnoměrné rozprostření řezanky je základem následného zpracování půdy, ale i setí. Podle šířky záběru jsou na výběr dvě varianty rozhozu. U záběrů do 10 m je tou nejlepší variantou standardní lamelový deflektor. Pro větší záběry jsou pak tou správnou volbou hydraulicky hnané rozmetací kotouče. Plevy v obou variantách vždy rozmetá drtič, tedy vždy v celé šířce záběru. Pro modelový rok 2020 přichází S700 v oblasti práce s posklizňovými zbytky se dvěma novinkami. Jednou z nich je volitelná výbava v podobě možnosti nastavení protiostří drtiče za jízdy z pohodlí kabiny a to v několika úrovních. Aby se prostor protiostří nezanesl prachem, plevami a řezankou a nedošlo k případnému přetížení ovládacích motůrků, při otočce na souvrati dochází automaticky k vysunutí a zasunutí protiostří a tím k průběžnému čištění. Díky této vychytávce se dá lépe reagovat na proměnlivé podmínky na poli, udržet kvalitu práce, ale také případně snížit spotřebu. Druhou novinkou je pak automatika zrcadlení nastavení úhlu lopatek deflektoru drtiče při otočce na souvrati. Tato zdánlivá drobnost snímá z obsluhy další povinnost, zabrání házení řezanky do porostu, což dělává problémy při následné jízdě, ale hlavně přispívá k udržení rovnoměrnosti rozhozu. A protože je práce s posklizňovými zbytky pro S700 jednou z priorit, je již v základní výbavě letošních mlátiček.
Abyste svým datům mohli důvěřovat
John Deere je technologický lídr a ve svých mlátičkách nabízí řadu jedinečných řešení. V době, kdy někteří výrobci stále ještě řeší výnosoměr jako volitelnou výbavu, pro eSko je to samozřejmost, a vy si ho navíc můžete vybavit dokonce jeho automatickou kalibrací ActiveYield. Kalibrace výnosoměru je relativně zdlouhavý proces, který by se navíc měl správně provádět na každém poli, nebo minimálně pro každou plodinu, když už ne odrůdu a ideálně vícebodově pro různé průchodnosti. V praxi se tak děje ale spíše ve výjimečných případech. Proto John Deere jako první na trhu nabízí do svých mlátiček automatickou kalibraci výnosoměru. Základem jsou tři obyčejné váhy v zásobníku. To je ale pouze ta „železná část“. Za vším dále stojí velice sofistikovaný software, který kompiluje data z těchto vah s daty o vlhkosti zrna, ale také třeba s údaji z gyroskopů a akcelerometrů v přijímači navigace. Z těchto dat vzniká koeficient, který na pozadí automaticky průběžně kalibruje výnosoměr. A funguje to skutečně přesně. Takto to například hodnotil po sezóně pan Lukáš Krejsa:
„Váhy váží opravdu přesně. Na 400 tunách pšenice byla odchylka 200 kg. Ušetřilo nám to kolikrát i jednoho odvozce, protože odvozci nemuseli zajíždět na váhu.“ Z mlátičky tak dostanete reálná data, která ihned po dosečení pole můžete bez obav využít k vytvoření aplikační mapy.